Když se ti dva spojí, doplňují se.
Žádný z nich nestojí výš než druhý.
Muž s žena si jsou navzájem dvěma polovinami protikladů.
Protiklady se k sobě přitahují.
Čím dále jsou od sebe, tím větší je přitažlivost.
Dohromady činí celek,
dohromady tvoří posvátnost,
která není dostupná, každému zvlášť.
Pokud chce být muž mužem, musí projevovat mužnost,
pokud chce být žena ženou, musí projevovat ženskost!
Ovšem mužský a ženský přístup jsou tak odlišné,
že pokud se cíleně nesnažíte,
pokud z toho neuděláte hlubokou meditaci,
nemáte šanci na poklidný život!
Když se k sobě přiblíží, chtějí splynout.
Jenže přitažlivost mezi nimi, stojí na protikladech.
Harmonie nastává až po překonání protikladů!
V tom spočívá veliký problém.
Pokud milostný vztah není uvědomělý,
působí množství problémů a trápení.
Jakmile se partneři setkají, tentýž protiklad,
který vyvolal přitažlivost, se stane konfliktem.
Na všechno se dívají jinak,
všechny jejich postoje a přístupy jsou odlišné.
Přestože mluví stejným jazykem, nerozumějí si.
Oba se na svět dívají jinak.
Muž se zajímá o věci vzdálené, žena o věci lokální.
Žena myslí intuitivně, muž analyticky.
Tudíž se nesetkávají.
Žena bez přemýšlení přeskočí rovnou k závěru.
Muž se k závěru dopracovává, krok za krokem.
Muž se namáhavě snaží,
ale žena do toho hned skočí – intuitivně ví – hned je jí vše jasné.
Tam, kam muž jde lopotně předem, vstoupí žena ihned zadem.
Mužova mysl běhá sem a tam, ženina je přímá jako šíp!
Podívá se do očí a vnímá, jak to říkáte.
Co říkáte pro ni není podstatné!
Podstatné je to, co je za tím …
Žena se nedopracovává k závěrům logicky,
ale pomocí tušení a intuice, které obvykle bývají správné.
Muž se dokáže ke každému problému postavit intelektuálně
a následně se bojí ženy.
To proto, že se k problémům staví intuitivně, instinktivně.
Žena není intelektuální – inteligentní, samozřejmě ano.
Ženská inteligence naprosto jiná než mužská.
Žena žije náladami (emocemi), muž myšlenkami.
Žena je jako počasí, muž jako stroj.
Pro muže je často neuvěřitelná.
Chvíli je krásně, za chvíli zamračeno,
pak bouřka a zase se vyčasí.
Muž je stabilní a často nechápe, co se to děje.
Pro muže je to neuvěřitelné.
Co se to s mou ženou děje?
Pro muže je těžké žít s ženou.
To proto, že když jsou věci racionální, dají se ovládat.
Ale když jsou iracionální, přicházejí jen tak, zničeho nic.
A to se jen těžko dá ovládat.
Muž má větší sílu v argumentaci.
Proto ženy neargumentují, ale bojují …
Pokud něčeho nemohou dosáhnout logikou,
rozzlobí se a dosáhnou toho hněvem.
Většinou nejsou primárně agresivní.
Stačí, když udělají pořádný rozruch.
To muže přinutí, aby se styděl.
Začne ji prosit – promiň mi to, neměl jsem pravdu.
A když je zase klid, rychle na konflikt zapomene.
Žena ne.
Žádný muž nedokázal ovládnout žádnou ženu.
Nakonec vždy přizná porážku a ženě se vzdá …
Protože neumí jeden druhého pochopit,
panuje mezi nimi tajemství.
Toto tajemství je však pro ně velmi lákavé.
Muž a žena tak vytváří celek.
Ten je ovšem tvořen spojením protikladů.
Pokud si to partneři uvědomují,
pak vědí, že není důvod ke konfliktu.
Vědí, že mají skvělou příležitost pochopit
naprosto odlišný úhel pohledu toho druhého
a bezpodmínečně jej přijmout.
Pokud tak učiní, pak může být
společný život muže a ženy
NÁDHERNOU HARMONIÍ.
