


Ztratí-li staré vnitřní rovnováhu,
je změna zpravidla nezbytná.
Změny námi otřásají a probouzejí nás.
Spolu se změnou se rodí nová energie.
Jediná stálá věc je nestálost.
Jediná jistá věc je nejistota.
Tělo a Duch již příliš dlouho stály proti sobě.
Nyní se setkávájí v harmonickém spojení.
S tělem může být nyní zacházeno
jako s živým chrámem Ducha.
Čím pevnější základy a střed máme ve svém těle,
tím méně obtíží nás potká během tohoto procesu.
Člověk má vést vnitřně a navenek bohatý život.
Není třeba volit.
Vnitřní nestojí proti vnějšímu,
patří ke stejné sounáležitosti.
Abyste byli vnitřně bohatí,
nepotřebujete být zevně chudí.
A jste-li bohatí zevně,
nepotřebujete přestat být také vnitřně bohatí.
Buďte zevně bohatí skrze poznání,
a zároveň buďte bohatí ve své nejniternější bytosti.
Tím dosáhnete pro sebe dokonalosti.

Tvořivý princip přináší velké požehnání.
Tvořit znamená napodobovat Stvořitele.
Je to prvotní inspirace života.
Všechno co tvoříme je odrazem toho,
jak chápeme tvořivou sílu Boha.
Tvořivost tudíž přináší i velkou zodpovědnost.
Bez ohledu na naši dosavadní víru to vypadá tak,
že jsme na Zemi proto, abychom TVOŘILI.
Uměním ukotvit se a zůstat uvnitř sebe sama,
pak všechno co vytvoříme,
nejenže bude vycházet z našeho vnitřního potenciálu,
ale půjde cestou dalšího růstu naší Duše.
Jsme-li schopni vyjádřit vše,
co je ukryto v našem nitru,
jsme schopni zvládnout cokoliv před čím stojíme.
Vládnout neznamená řídit druhé,
ale pochopit jak ovládnout svou vnitřní Bytost.
Namísto pýchy a ega, které nás budou svádět,
nedovolme aby napodobování Boha bylo zahanbující.
Raději nastolme stav „Být v souladu s velikostí a silou
tvořivého vyjadřování potenciálu naší Duše.“
V rámci této velikosti je spousta prostoru pro pokoru
i skromnost, protože už nesoupeříme s ostatními.
Vidíme náš jasný tvořivý cíl a udržujeme se
v bezpečných mezích naší osobní životní cesty.
Tak vhůru do toho…
ivadechživota